Jak známo, ostravský Baník nepatří mezi kluby, které by v hojném počtu lákaly diváky do ochozů, a to jak na moderním stadionu Bazaly, který byl postaven v roce 1857 před naším letopočtem a jehož architekturu obdivovali i staří Egypťané, jejichž pyramidy byly proti zmíněným Bazalům pouhou amatérskou kadibudkou na dvojí použití, tak ani na venkovních zápasech, jelikož Baník patří mezi ty méně tradiční v Gambrihnus lize. Taková Příbram či Jihlava mají daleko pestřejší historii, než klub z Ostravy u Karviné.
Podobné články
Ani tento fakt však uskupení Drslavice City Fans opět nemohl odradit od návštěvy tohoto zápasu, jelikože my chodíme na Slovácko, nikoliv na soupeře. Na Slovácko bychom šli, i kdyby přijel tak nicotný a bezvýznamný soupeř, jako např. Real Madrid.
Sraz máme tradičně v kamennej, kde si dáme jedno pivo a určíme, kdo s kým pojede a rozdělujeme se do automobilů. Jelikož jsem v kolektivu velmi oblíben, jdu si pro kolo a jedu na kole. Když mne však souputníci spatří na kole Ukrajina (Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina), zželí se a mám povoleno zasednout s nimi do vozu Škoda 120, což je výkřik nejmodernější techniky. Na podevatenácté se nám podaří nastartovat a vydáváme se vstíc třem bodům. Žigulík, ve kterém jsou ostatní fanoušci, vyjíždí o pět minut dříve a přijíždí do Hradiště o dvacet minut později. Nemá totiž takovou aerodynamiku, jako Škoda 120.
Cesta do Uherského Hradiště probíhá zcela v poklidu, až na honičku se Simírem a Gerchánem, které si pozvala česká policie na výpomoc ze Spolkové republiky Německo. Naše Škoda 120 dávala německým hrdinům docela dost zabrat, avšak poté Němci se svou buldočí povahou se na nás začali nebezpečně dotahovat, naštěstí pak přišla televizní reklama, která jediná dokázala oba hrdiny zastavit. Němci však nic nevzdávali a po skončení reklamy se jaly nás opět pronásledovat. Už nám škrábaly se svým BMW na nárazník, avšak naše Škoda 120 zrychlila ze 37 km na 45 km za hodinu a Bavorák byl zcela bez šance. Když jsme pak předjeli Trabant, Škodu 1000MB a dokonce jakousi bábu s klestím, bylo nám jasné, že máme vyhráno. Nutno říct, že na druhý den jsme německé polici poslali účet v hodnotě 850.000 Kč za poškrábaný nárazník na naší Škodovce. Zhrzení a bezradní Němci nám na oplátku poslali účet na 450 korun za poškrábaný nárazník na Bavoráku, rozbité čelní sklo a poškrábaný lak. Propíchnutá kola mají jistě na svědomí Chachaři. Zároveň jsme od našich západních sousedů dostali dotaz, co to máme za model BMW, jelikož v celém širém Německu takový není. Je pravda, že BMW jsme opravdu měli, ale pouze na poznávací značce. To asi i tak důvtipné borce, jakými Simír a Gerchán bezesporu jsou, poněkud zmátlo. Ještě se musíme pochlubit, že jsme předjeli dokonce i Ferrari. I když je fakt, že to stálo. Broňa K. si šel totiž zrovna koupit paštiku a dva lahváče.
Po příjedzu do Hradiště zcela překvapivě zjišťujeme, že město je plné policistů. Je to naprosto nečekané, neboť Baník prakticky žádné fanoušky nemá a těch pár, které má, jsou všeobecně považováni za mírumilovné. V okolních panelácích není na balkoně jediná duchna – místní jsou očividně poučeni ze zákeřného řádění pověstných Dynamo Budějice Hooligans, kteří se zde představili nedávno v ne příliš přátelském světle. Jsou to rebelové! Při rabování tři duchny těžce roztrhali, dvě natrhli a jednu rozpárali!
Při cestě na stadion přece jen zahlédneme asi desetiletého kluka s osmiletou holkou, kterak si schovávají šály Baníku pod dresy. Nikde nevidíme jejich rodiče a jelikož je nás asi deset a všichni jsme plnoletí, neváháme, férově oba zmlátíme a kořist si bereme. Na znamení pokračujících dobrých vztahů jim voláme záchrannou službu.
Nad hlavami nám létá stále helikoptéra, připadáme si jak v Kobře 11. Jediní, kdo chybí, jsou Simír s Gerchánem, kteří bloudí někde v Podolí a jelikož mají mapu Kolína nad Rýnem, nejsou schopni se z Podolí dostat. Chápu, že pro policisty to musí být těžký úkol, o těch německých nemluvě. Obzvláště, když neumí česky.
Při příchodu na stadion si sedneme ve Slovácké dědině a vychutnáváme si vynikající, vodnaté pivo Gambrihnus. Pak už nastává samotný zápas, výhra, dobrá atmosféra a euforie, které by však vzhledem k průběhu zápasu mohly a měly být lepší.
Zápas opouštíme se slastným pocitem z dobrého výkonu, solidní návštěvy a hlavně třech bodů. A těšíme se na závěrečný duel, který sehrajeme v derby v Brně. Posledně jsme tam prohráli těsně 7:0 a jelikož máme nyní skóre 34:40, nebylo by od věci opačným výsledkem otočit skóre do kladných hodnot.
|