Rozhovor s Jaromírem Blažkem aneb Vzpamatujte se, dlaždiči!

V  jednom ze svých posledních článků (asi čtrnáctý od konce zprava) jsem slíbil, že si po zápase se Spartou odchytnu Jaromíra Blažka a udělám s ním rozhovor. To jsem měl ještě štěstí, že jsem Jardu nakonec zastihl na stadionu a nemusel za ním do Ústavu pro choromyslné (dřívější název Blázinec v Kroměříži).

Podobné články

• Slovácko jde v poháru dál, herně ale nepřesvědčilo +VIDEO!!
• Footbal Factory č. 55
• Posila Slovácka vzhlížela k basketbalistovi Bryantovi, na ledě byla poprvé
• Chmelíček - příliš častý marod
• TVS: Rozhovory po zápase proti Spartě

Nejtěžší však bylo po zápase prodrat se do kabiny Sparťanů přes místní security, nicméně po dvou hodinách jsem ty dva jedenáctileté kluky přepral. Na chodbě jsem potkal nahatého sudího Adama, jenž kráčel se „Zápisem o utkání“ v zadnici nadávaje, že došel toaleťák. Delegát Bajer mu dělal stěnu. Oba dva předstírali, že mě nevidí, ale já je velmi dobře, protože si Adam přirození přikrýval šálou Sparty, na níž byl nápis „Blikanci jeho Vlaďka Erbová“. Když jsem měl tu možnost, zeptal jsem se na to, jaký má z utkání pocit a jestli si myslí, že pískal korektně. Adam odpověděl, že dobrý, neboť Spartička vyhrála a já mu strhl šálu. Pak šel skutečně jako Adam. Zda-li sehnal Evu, netuším.

Konečně jsem se dostal k šatně hostů – tu jsem poznal naprosto v pohodě, neboť dveře byly vylomené a Tomáš Blikanec Řepka zkoušel další karatistické kousky. To se však Hohender s Pamičem zvedli a poprosili o dvoudenní přestávku. Po patnácti minutách se zvedl i kameraman ČT a šel sestříhat kameru.

Najít Jardu Blažka nebyl problém. Hlavou bušil do zdi a řval: „Vy slováčtí dlaždiči, dostanete po piči!“ a bral si jeden aspirin za druhým. Generální manažer Sparty Jozef Chovanec mě uklidňoval, že je to jeho předzápasový rituál. Na mou námitku, že už je po zápase, reagoval slovy, že Jarda s našimi fanoušky bojuje pořád.

Když jsem tiskového mluvčího klubu z ToaLetné litrem slivovice přemluvil, aby mě pustil k rozhovoru s Jardou, souhlasil.

Šovkovskij: „Jardo, jak hodnotíte dnešní zápas?“
Jarda Blažek: „Cože?“
Šovkovskij: „No Jardo, jak jste to dnes viděl?“
Jarda Blažek: „Hele, jako vole, jo, sme byli jasně lepčí, sme je přejeli jak parní válec, vole jo. A ještě sme měli foukat dvě pencky, piča, vod čeho tam ten rozhodčí jako vole je, jo? Kurva.“
Šovkovskij: „Jardo, bude to v médiích...“
Jarda Blažek: „Kde, piča?“
Šovkovskij: „V médiích... jako v novinách, v televizi a tak...“
Jarda Blažek: „Jo tak...no...hele piča, zdar Vlaďko, snad mi ty pičo zase nešukáš spoluhráče, kdo dnes zůstal doma..? Jarošíku, vole tě zabiju, jo...“
Šovkovskij: „Ehm... spíš slováčtí fanoušci si stěžovali na výkon sudího Adama...“
Jarda Blažek: „To si děláš prdel jo? Ty dlaždiče mi ani nepřipomínej, to je nevychovaný, kurva, sprostý to je... piča, tady ty dědiny, kurva... to u nás v Praze... se podívej, jaký máme slušný fanoušky, my sparťani... kurva. A Adam nás zařízl jak podsvinče, na Letný by nám ještě foukl tři pencky, hajzl. Však až Řepoun uvidí, že mu vzal šálu, tak...“
Šovkovskij: „Jaromíre, vy nemáte žádnou sebereflexi?“
Jarda Blažek: „Cože zase kurva?“
Šovkovskij: „Že nemáte žádnou sebereflexi..“
Jarda Blažek: „Hele, hajzle, nechoď na mně s cizími slovy, ještě si musím dokončit devítku, hajzle... až budu mít výučák, taky budu machrovat!“

Do hry vstupuje Tomáš Řepka:
„Nějakej problém?“
Jarda Blažek: „Hele, mě šikanuje, ten dlaždič.“
Tomáš Řepka: „Hele, vesane, máš minutu, aby vodsaď vypad, jo, nebudem se tady vybavovat s nějakym buranem, už takhle jsme nestihli Prage Pride, se chceme projít, ne...Jinak bude sparťanská férovka...“
Jedna, dvě, tři, čtyři... „

Zrovna jsem se probudil v uherskohradišťské nemocnici, takže mi palce držte dvojnásobně. Hm, ona by to byla možná minuta, nebýt Kweukeho, který do pěti neumí napočítat....